Vrba křehká
Salix fragilis
původ / rozšíření:
Vrba křehká je původním druhem dřeviny. Tvoří velmi křehké lámavé větévky, které nejsou převislé. Vyskytuje se v pobřežních křovinách a můžeme ji nalézt v nivách řek, v pobřežních olšinách či
mokřadech. V Horní Lužici je rozšířená, často byla i vysazována.
vzhled:
Vrba křehká patří do čeledi vrbovitých a může být zaměňována s vrbou bílou. Výrazným znakem, podle kterého dostala i své jméno, je křehkost a lámavost větví. Dále ji můžeme dobře poznat podle
listů. Listy vrby křehké jsou lysé, podlouhlé až vejčitě kopinaté, dosti hrubě pilovité, 7–10cm dlouhé a 1,5–3,0cm široké. Na líci jsou tmavozelené a lesklé, na spodní straně sivé se světlým
voskovým povlakem. Typické pro vrby jsou samčí a samičí jehnědy, které mohou být dlouhé až 7cm. Vrba křehká kvete od dubna do května. Tento druh patří mezi dvoudomé rostliny, to znamená, že na
jednom stromu najdeme pouze samčí nebo samičí květy. Vrba křehká může být až 15m vysoká a až 150 let stará.
využití:
Měkké a lehké dřevo může být využíváno pro výrobu protéz, dřevěných bot, dopravních beden nebo palet. Vrbové dřevo špatně hoří, a proto není vhodné jako palivové dřevo. V budoucnosti by mohla být
využívána jako zdroj biomasy. Má velmi dobrou schopnost regenerace a během několika málo let může vytvořit i 5m dlouhé výhonky, které mohou být pravidelně sklízeny. Široký kořenový systém
umožňuje zpevnění břehových částí toků, proto nachází uplatnění v inženýrsko-biologických oborech stavebnictví. Vrbu křehkou najdeme také u starých vesnických rybníků, kde byla kromě parků jako
okrasný strom také vysazována..
zajímavost:
Vrba křehká je velmi dobře uzpůsobena životu ve vodě. Dokonce i poškození stromu při povodních se velmi dobře regeneruje. Odříznuté větve jsou schopné si vytvořit kořeny a vrby se tak mohou na
vhodných stanovištích rozmnožovat. Vrba křehká a vrba bílá se mohou křížit, vznikají tak společní „potomci“, které lze ale špatně rozeznat od rodičů.