Jírovec maďal

původ / rozšíření:

Jírovec maďal není u nás původní dřevinou. Jeho původ je na Balkánu, ve středohoří Řecka, v Albánii a Makedonii. Do Střední Evropy byl dovážen od 18. století jako atraktivní dřevina, vysazovaná v parcích a alejích. Z původní výsadby mohly některé exempláře zplanět a tak je dnes můžeme najít i na jiných místech. Jírovec maďal není příbuzný s kaštanovníkem jedlým, který patří do čeledi bukovitých.

vzhled:

Jírovec maďal poznáte jednoduše po celý rok. Pupeny jsou velké a lepkavé. Listy jsou vstřícné, dlanitě složené, pěti až sedmičetné, dlouze řapíkaté. Kvete od dubna do května, květy jsou uspořádány ve vzpřímených, hustých, bohatých až 30cm dlouhých latách. Plod je až 6cm velká, ostnitá, světle zelená tobolka s 1-3 tmavě hnědými semeny známými jako kaštany. Jírovec maďal dorůstá výšky 30m a dosahuje stáří až 300 let.

využití:

Dříve byla semena využívána jako krmivo pro koně. Dnes je jírovec maďal oblíbeným stromem pro výsadby jako okrasný strom, který zároveň poskytuje stín. Toto je jeho hlavní využití, protože v lesnictví se jírovec maďal nevyužívá. Dřevo je využíváno ve stavebnictví, k výrobě nábytku. Látky, obsažené v nezralých semenech (saponiny), jsou využívány v kosmetice pro výrobu barev a pěn. Ze škrobu ze semen může být kvašením vyroben alkohol. Díky atraktivním květům a nektarem bohatým na cukry je jírovec maďal důležitý pro včely a včelaře.

zajímavost:

Od rozšíření klíněnky jírovcové kolem roku 1990, bojují jírovce ve Střední Evropě s tímto hmyzem. Kukly a housenky se vyvíjejí téměř výhradně v listech jírovce maďala. Napadené listy vadnou a chybí stromu pro fotosyntézu. Strom tak přijímá méně živin a je tak výrazně oslabován. Klíněnka jírovcová, malý denní motýl, se rychle rozšiřuje po celé Evropě, proto je v současnosti předmětem intenzivního vědeckého výzkumu, který se snaží zmapovat její životní cyklus a tím případně odhalit účinnou látku umožňující úspěšný boj s ní.