Buk lesní
Fagus sylvatica
původ / rozšíření:
Buk lesní je nejrozšířenějším druhem dřeviny v Německu. Přibližně 14% německých lesů tvoří buk lesní. Bez stoletých zásahů člověka do lesních struktur by byl buk lesní dominantním druhem našich lesů. Jeden z posledních větších přírodě blízkých bukových lesů můžeme nalézt na vrcholu Luže. Upřednostňuje písčité až jílovité, na živiny bohaté půdy s dostatečným zásobováním vodou. V případě vyšší suchosti nebo vlhkosti se zde vyskytují i jiné druhy stromů. Buk lesní je rozšířený od horských do rovinatých oblastí.
vzhled:
V zimě se buk lesní velmi dobře pozná podle olovnatě šedé a skutečně hladké kůry. Dalším charakteristickým znakem jsou špičaté hnědé pupeny. Bul lesní kvete zároveň s pučením listů v dubnu až květnu. Samčí a samičí květy najdeme na jednom stromu. Ze samičích květů se vyvíjí až 2cm dlouhé bukvice, které dozrávají na stromě od září. Buk lesní dosahuje stáří až 300 let, výšky až 45m.
využití:
Buk lesní nabízí široké využití, které je pro člověka velmi zajímavé. Bukové dřevo získalo význam při výrobě různých předmětů pro domácnost, jako např. vařeček nebo necek. S příchodem železniční dopravy byly z bukového dřeva vyráběny železniční pražce. Dnes se z bukového dřeva vyrábí hračky a nábytek. V lesním hospodářství je buk lesní oblíbenou dřevinou díky všestrannému využití a výborné odolnosti proti škůdcům. Bukové dřevo výborně a dlouho hoří. Ve středověku a raném novověku byl dřevěný popel používán ve sklářství. Vysoká spotřeba se podepsala na masivním ústupu bukových lesů. Vykácené plochy byly osázeny smrky. I přes nízkou jedovatost bukvic v dobách nouze byly využívány jako potrava. Olej z oříšků se využíval při vaření nebo jako olej do lamp. Bukové listí se velmi pomalu rozkládá, proto bylo používáno jako podestýlka pro dobytek tam, kde nebyl dostatek slámy.
zajímavost:
Některá místa, jako např. Buchwalde nebo Bocka (Bukowc) u Bautzenu vděčí za své jméno buku lesnímu, po němž byly pojmenovány i některé kopce. Dnešní německý název pro knihu "Buch" pochází také od německého názvu buku „Buche“ a odvozuje se od starých Germánů, kteří do bukových tyčí vyrývali tajné znaky a runy. Vzhledem k silnému zastínění v uzavřených bukových porostech nenacházíme v bylinném patru bučin téměř žádné rostliny. Na buk je vázáno cca 500 druhů živočichů, mezi nimi přes 300 dřevo obývajících druhů brouků.