Lípa velkolistá

původ / rozšíření:

Lípa malolistá je původní druh listnatého stromu z čeledi slézovitých. V Horní Lužici je značně rozšířená a je typickým zástupcem v původních smíšených listnatých lesích. V dubinách se zastoupením lip a habrů představuje jeden z hlavních zastoupených druhů. Byla ale také velmi často vysazována a proto je v našem regionu hojně rozšířena.

vzhled:

Lípy poznáme velmi snadno podle jejich srdčitých listů. K rozpoznání lípy malolisté a velkolisté je nutná bližší prohlídka listů. Na spodní straně listů lípy malolisté jsou malé rezavé chomáčky chlupů v úhlu hlavních i bočních žilek, zatímco na spodní straně listů lípy velkolisté jsou bílé chloupky. Vrchní strana listu lípy malolisté je hladká, u lípy velkolisté jsou na ní také chloupky. Vrcholík lípy malolisté obsahuje 4-12 květů, které pozorujeme od června do července. Z květů se vyvíjí jednopouzdrý kulovitý, cca 6mm velký oříšek s tenkostěnným oplodím. Lípa malolistá se může dožít stáří až 1000 let a dosáhnout výšky 30m.

využití:

Již antičtí Římané a Řekové využívali lípu jako zdroj stínu a cíleně ji vysazovali. I dnes je lípa malolistá vysazována podél komunikací a v parcích. Pro vysoký obsah cukru v nektaru je vyhledávaným stromem pro včelaře, med se pak nazývá lipový. Lipové dřevo má nejrůznější využití v sochařství, řezbářství a v soustružnictví. Ve středověku bylo lipové dřevo svatým dřevem a využíváno pro výrobu truhel i oltářů. Éterické oleje květů nalézají uplatnění v lékařství v léčení nachlazení.

zajímavost:

Kromě zdroje nektaru pro různé druhy hmyzu, představuje lípa malolistá cenný biotop i pro ostatní druhy živočichů. Staré lípy mívají mnoho dutin, které obývají netopýři či různé druhy ptáků. V Horní Lužici bylo po lípě (německy Linde) pojmenováno mnoho lokalit – např. Lindenau u Ortrandu nebo Linda u Rietschenu vděčí za svá jména lipám. Lípa malolistá i velkolistá mohou vytvořit hybrid, který je znám jako lípa holandská. Od ostatních druhů ho lze ale jen těžko odlišit.